Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh protierozní a protipovodňové ochrany v zájmovém území reagující na klimatickou změnu
Mrázek, Vojtěch ; Larišová,, Lucie (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení protierozní a protipovodňové ochrany v zájmovém území KÚ Lukavec na současný stav a reagující na klimatickou změnu. Současně je potřeba zhodnotit míru erozního ohrožení půdy a analyzovat odtokové poměry na kritických plochách. V úvodní části jsou shrnuty informace o zkoumaném území a metody pro výpočet. V návrhové části je zpracovaný erozní rozbor a budou navržena vhodná protierozní a protipovodňová opatření. Pro výpočet odtokových poměrů je použit software DesQ-MaxQ, grafické výstupy a analýza erozních poměrů jsou vytvořeny v prostředí ArcGIS.
Ochrana zastavěného území obce návrhem vodohospodářských opatření v povodí
Majkus, Martin ; PhD, Ing František Pavlík, (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je v dané lokalitě provést vyhodnocení důležitých faktorů, které rozhodují o povodňové ohroženosti zastavěného území. Současně je nutné zhodnotit míru erozního ohrožení půdy a následně v přispívajících plochách kritických bodů a profilů navrhnout komplexní ochranná opatření, která tyto nepříznivé hodnoty sníží. V úvodní části budou shrnuty dosavadní poznatky v rámci dané problematiky a známé postupy pro určení hodnot povrchového odtoku a míry erozního ohrožení. V návrhové části bude zpracován rozbor řešené lokality a dále navržena vhodná vodohospodářská opatření, která zajistí ochranu zastavěného území obce a zlepšení erozních poměrů. K analýze zájmového území a k návrhu opatření byl využit software ArcGIS-ArcMap a DesQ-MaxQ. Získané informace byly dále zpracovány v editorech MS Excel a MS Word.
Návrh protierozní a protipovodňové ochrany v zájmovém území reagující na klimatickou změnu
Mrázek, Vojtěch ; Larišová,, Lucie (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení protierozní a protipovodňové ochrany v zájmovém území KÚ Lukavec na současný stav a reagující na klimatickou změnu. Současně je potřeba zhodnotit míru erozního ohrožení půdy a analyzovat odtokové poměry na kritických plochách. V úvodní části jsou shrnuty informace o zkoumaném území a metody pro výpočet. V návrhové části je zpracovaný erozní rozbor a budou navržena vhodná protierozní a protipovodňová opatření. Pro výpočet odtokových poměrů je použit software DesQ-MaxQ, grafické výstupy a analýza erozních poměrů jsou vytvořeny v prostředí ArcGIS.
Ochrana zastavěného území obce návrhem vodohospodářských opatření v povodí
Majkus, Martin ; PhD, Ing František Pavlík, (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je v dané lokalitě provést vyhodnocení důležitých faktorů, které rozhodují o povodňové ohroženosti zastavěného území. Současně je nutné zhodnotit míru erozního ohrožení půdy a následně v přispívajících plochách kritických bodů a profilů navrhnout komplexní ochranná opatření, která tyto nepříznivé hodnoty sníží. V úvodní části budou shrnuty dosavadní poznatky v rámci dané problematiky a známé postupy pro určení hodnot povrchového odtoku a míry erozního ohrožení. V návrhové části bude zpracován rozbor řešené lokality a dále navržena vhodná vodohospodářská opatření, která zajistí ochranu zastavěného území obce a zlepšení erozních poměrů. K analýze zájmového území a k návrhu opatření byl využit software ArcGIS-ArcMap a DesQ-MaxQ. Získané informace byly dále zpracovány v editorech MS Excel a MS Word.
Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí
NEUBAUEROVÁ, Andrea
Diplomová práce "Analýza faktorů ovlivňujících přímý odtok z povodí" navazuje na bakalářskou práci "Přímý odtok" (direct runoff) vznik, metody stanovení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo objasnit základní pojmy problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Tato práce je zaměřena na vznik přímého odtoku v povodí. Konkrétně se jedná o subpovodí P6, P52, P53, které se nachází v povodí Kopaninského potoka. Dále se jedná o povodí Jenín I. a II., posledním analyzovaným povodím je Ostřice (SO2). Na povodích se zkoumají faktory ovlivňující přímý odtok. Nelze říci, že vznik přímého odtoku způsobuje pouze jeden faktor. Vždy se jedná o souhrn různých faktorů, mezi které se řadí hlavně atmosférické srážky, druh půdy, vegetace, klimatické či antropogenní podmínky, land use a svažitost území. V bakalářské práci je objasněna problematika více metod separace odtoku, ale tato diplomová práce se zaměřuje hlavně na dvě metody, které slouží pro výpočet poměru přímého odtoku/celkovému odtoku. 1): Empirická metoda GROUND, která separuje hydrogramy středních denních odtoků z povodí. 2): Metoda digitálního filtru Lyne Hollick, separující celkový soustředný odtok na rychlou a pomalou složku a vychází z teorie analýzy signálu. Následně byly výsledky separace odtoku porovnány v závislosti na faktorech ovlivňující vznik přímého odtoku. Jako vstupní data pro výpočet separace odtoku byly použity denní celkové průtoky za hydrologické roky pro každé analyzované povodí.
Přímý odtok - vznik a metody stanovení
NEUBAUEROVÁ, Andrea
NEUBAUEROVÁ, A. Přímý odtok ? vznik, metody stanovení. České Budějovice 2012. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zemědělská fakulta, obor Pozemkové úpravy a převody nemovitostí. Katedra krajinného inženýrství. Vedoucí práce V. Bystřický. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přímého odtoku (direct run-off) a za hlavní cíl považuje objasnit základní pojmy této problematiky a podrobně vysvětlit rozdělení jednotlivých složek přímého odtoku, který zahrnuje povrchový nasycený a hypodermický odtok. Následně popisuje jeho účast v hydrologickém cyklu, tzn., že je součástí stálého oběhu podzemní a povrchové vody na Zemi. Voda se na zem dostává v podobě srážek, ať už se jedná o sněhové nebo dešťové srážky. Extrémní srážky jsou nebezpečné svoji silou, úhrnem a intenzitou. Díky těmto zmíněným situacím je možný vznik hydrologických událostí, kterými jsou povodně nebo období sucha. Spadlé srážky mají velký vliv na povrchový odtok a transport půdních částic. Při spadu srážek v podobě prudkého a intenzivního deště vzniká odtok přímý. Tato práce je zaměřena na vznik a geneze přímého odtoku. Dále, na faktory ovlivňující odtok, mezi které se řadí klimatické a antropogenní podmínky, vegetace, druh půdy a atmosférické srážky. Jsou zde objasněny vybrané metody případné separace, které jsou podrobně vysvětleny a popsány. V této části problematiky jsou zmíněny metody CN křivek, metoda GROUNG, MPGM, analýza poklesových větví a nakonec metoda digitálního filtru dle Chapmana. Těmito metodami je odtok dělen na základní a přímý.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.